Zápisky člověka, který žije, vnímá a přemýšlí

Stigmatizace a hony na čarodejnice

9. července 2010 v 22:19 | Kacíř |  Úvahy
Napřed co slovo stigma, nebo stigmatizace, znamená. Stigma byla ve starověku do kůže vypálená nebo vyřezaná značka, kterou byla označkována zvířata a otroci, a která říkala, že zvíře nebo otrok je vlastněno jeho vlastníkem. Později to byla opět značka, kterou byl označen otrok a také prostitutky, zločinci a duševně nemocní. Dnes tento výraz má význam především ve smyslu sociálního stigmatu, neboli jakýmsi "označkováním" člověka okolím spojeným se sociálním vyloučením.


Chodí to asi takhle: člověk je označkován (především díky neinformovanosti jeho okolí) jako nějaký "jiný" nebo "divný", jako ten, od kterého je lepší si držet odstup a se kterým je lepší se vůbec nebavit. Příklad: "blázen", "úchyl." Ještě lepší je, když je někdo označkován těmito "značkami" současně, protože si k tomu každý přidá další značku, a to "nebezpečný", který nemá mezi námi co dělat a "je lepší ho někde izolovat od společnosti, aby něco neprovedl."

"Blázen"

Odvolal bych se na předchozí úvahu "Kořeny zla." Začněme značkou "blázen." V tom "pravém" významu se týká lidí, kteří skončí na psychiatrii. Takový člověk se často najednou ocitne v sociální izolaci. Tak se říká tomu, když se s ním ostatní nebaví a drží si odstup. Napíšu o tom, co to znamená "blázen" ve smyslu duševně nemocný. Duševně nemocný člověk je obvykle velmi citlivý jedinec, často i inteligentní a nadaný, který se např. ocitl v nějaké těžké nebo náročné životní situaci, kterou neunesl a "přeskočilo mu." Jinými slovy, toho na něj a jeho mozek bylo víc, než na kolik je disponovaný.

V první řadě se to může stát každému, je to nemoc, jako jakákoli jiná, a je čím dál lépe léčitelná. Podobně jako člověku se zápalem plic onemocní a začnou špatně fungovat plíce a dýchací cesty, člověku duševně nemocnému onemocní a začne špatně fungovat mozek a duše. Takový člověk je nemocný a ne "divnej a jinej blázen", a z naprosté většiny ani není nikomu nebezpečný. Jsou lidé, které to popadne jednou, nějakou dobu berou léky, dostanou se z toho, léky přestanou brát a pak žijí v podstatě stejně, jako před tím. Pak jsou lidé, kteří ty léky musí brát pořád, ale po nějakém čase jsou nakonec schopni začít žít téměř normálně. Nakonec jsou ti, kteří už nejsou schopni začít žít alespoň přibližně, jako jiní lidé.

To nejhorší, co se takovému člověku může stát je, když nemá s kým mluvit a s kým co podniknout, nebo se k němu lidé chovají odmítavě, nebo dokonce agresivně, protože to jen prohloubí jeho špatný stav.

"Úchyl"

Co to je a znamená slovo úchyl. Dnes je to jen pejorativní výraz, neboli nadávka pro to, čemu se odborně říká "Sexuální variace." Tento výraz je vlastně dokonalý, protože říká, že každý jsme nějaký, může za to příroda, ve které je možné lecos, člověk s tím sám nic neudělá, a také to neznamená, že ten dotyčný je "a priori" špatný, nebo nebezpečný. Nějakou tu sexuální variaci, nebo chceteli úchylku (mě se to slovo nelíbí), má nejspíš kde kdo, a možná to ani netuší a ani to dohromady vlastně nemá význam.

Jedinci, kteří jsou ale nebezpeční, se ale občas mezi těmito lidmi také vyskytnou. Takový člověk je nakonec vystaven nějaké situaci, ve které např. začne pociťovat nezvladatelné nutkání, kterému se, i když alespoň tuší, že je to špatně, nakonec neubrání a něco provede. Je tu velký průšvih, všude se o tom píše, vybafne to na celý národ z televizní obrazovky, a všichni si pak "úchylku" spojují pouze s "nebezpečím a ohrožením slušných lidí." Ano, je to tak, někdo nevinný se stal obětí nebezpečného násilníka. Ale také je to tak, že sám násilník se třeba stal obětí něčeho, o čem neměl ani tušení, něčeho, za co nemůže, co vzniklo kombinací nějakých genů a do toho třeba i působením prostředí, ve kterém žije.

Tento problém je potřeba řešit. Je potřeba zabránit, aby dotyčný tento čin zopakoval. Také je to tak, že tento násilník potřebuje pomoc a určité pochopení, aby sám nahlédl co je zač, a naučil se s tím nějak pracovat. Také potřebuje tuto pomoc proto, aby nakonec mohl pokud možno normálně žít bez toho, aby ještě něco provedl. Samozřejmě, že součástí jeho výchovy v případě, že si uvědomuje co provedl, musí být i trest. Nicméně zkuste toto: představte si, že ten násilník jste Vy. Že jste někomu ublížili, a uvědomili si to s hrůzou až potom. Nebo že tím násilníkem je Vaše vlastní milované dítě. Takové Vaše dítě Vás pak o to víc potřebuje, aby dokázalo tento problém zvládnout.

"Hony na čarodejnice"

Je zajímavé, jak lidé pod vlivem neinformovanosti, nebo selektivního informování médii, k těmto věcem přistupují. Označkují si někoho ve svém okolí jako "úchyla", nebo jako "blázna a úchyla", a pak pak na základě tohoto označkování a povrchního chápání jeho chování se snaží ze svého středu vypudit "aby neohrožoval a neobtěžoval slušné lidi." Metody jaké k tomu používají stojí také za povšimnutí. Rozšíří tuto dezinformaci kde můžou, upozorňují úřady, a když nepřijde žádaný výsledek, "chopí spravedlnost do vlastních rukou." Jedinec takto označkovaný, se v restauraci nenají, protože vědí, že je to "ten úchyl, který mezi nás nepatří", dotyčný ani nesežene pořádnou práci, protože jeho potenciální zaměstnavatel dostane jakési pochybné kompromitující materiály, pořízené nezákonnou cestou, aby veděl, "kdo se to u něj uchází o místo." To ale stále není všechno. Nakonec se rozhodnou uspořádat velkou honičku na dotyčného a snaží se ho dostat do situace, "kdy se ta jeho nebezpečná úchylka má projevit", na řadu se dostanou provokatéři, a vše se opakuje stylem "honička-uklidnění-honička" stále dokola. Nikam to nevede, policie nedostane důkazy, rozhodnou se proto pro jinou metodu. Zjistí si například telefon dotyčného, kterému pak tropí další naschvály, vyhackují mu počítač, aby nemohl brouzdat po "úchylných" stránkách, čehož výsledkem je, že pokud dotyčný potřebuje internet na práci, nemůže pracovat, pokud se pracovat snaží, tak mu jeho práci kazí a podobně. Zkrátka v tom nakonec jede velká organizovaná skupina lidí, kteří se snaží za každou cenu dosáhnout svého a to i nezákonnou cestou. Sledují co v komunikačním a internetovém i reálném prostoru dělá, aby konečně měli svůj důkaz, obtěžují kamarády dotyčného a zahrnou je pod stejnou značku, protože zřejmě jde "o celou skupinu úchylů a pedofilů apod." Je zřejmé, že nakonec zde jde o porušení celé řady zákonů a páchání celé řady závažných trestných činnů, včetně zneužití osobních údajů, stalkingu, poškování cizí věci, v neposlední řadě i poškozování obchodních zájmů a podobně a to vše "v zájmu slušných lidí." Je zjevné, že vzhledem tomu, k čemu pak dochází, tohle jednání nepatří do právního státu, ve kterém jsou ústavou zaručeny základní lidská práva, a že dochází k porušování jeho základních principů a lidských práv, a namátkou např. principu presumpce neviny.

Závěrem se tedy ptám, kam ta naše svobodná a kulturní společnost vlastně míří, pokud její příslušníci si nejsou schopni uvědomit její základní principy, které slouží jim samotným?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AnDýSeK AnDýSeK | Web | 9. července 2010 v 22:28 | Reagovat

Ahojky...Prosím hlásneš pro mě tady http://mojeduse.blog.cz/1007/miss-summer-2010-1-kolo ? Sem tam jako AnDýSeK...Děkuju moc =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama